|
|
Vznik a vývoj poškození vytloukáním a vystrouháváním srnce obecného na dřevinné vegetaci
Báňa, Dominik
Bakalářská práce se zabývá vznikem a dalším vývojem škod, které způsobuje srnec obecný (Capreolus capreolus) na dřevinné vegetaci. Bylo založeno 5 výzkumných ploch a nainstalovány fotopasti. Zjišťovalo se, jak často dochází k poškozování dřevin na založených plochách, byl zaznamenán čas, množství poškozených stromků a četnost návštěv. Podle zjištěných údajů je srnčí zvěř nejaktivnější od konce března až do konce července, nicméně škody vystrouháváním mohou vznikat až do prosince. Srnci jsou aktivní převážně v noci, ale určitá aktivita se může projevit i v průběhu dne. Nejvíce vystrouhávají srnci v 2 věkové kategorii. Vystrouhávání může být opakováno na jednom stromku několikrát a to jedním nebo i vícero srnci, avšak na většině sazenic bylo vystrouháváno pouze jednou. Tomuto chování srnčí zvěře by se do budoucna mělo věnovat více pozornosti z pohledu výzkumu i myslivecké a lesnické praxe.
|
|
|
Influence of singletrails on wildlife distribution in the tourist attractive area of Mariánské údolí (Brno)
Drimaj, J. ; Mikulka, O. ; Kamler, J. ; Plhal, R. ; Homolka, Miloslav
The growing popularity of active movement in nature in the form of an adrenaline experience is the cause of the great expansion of singletrails. New singletrails are still being built with varying degrees of difficulty, and the density is thickening across the entire Czech Republic. This form of leisure time use is closely linked to the forest environment and the animals that occur in it. The cyclist usually moves very quickly along a narrow path through the forest and it is a question of how his disturbance will affect large mammals around the singletrails. For monitoring purposes, we selected four study areas (two with singletrails and two without singletrails) with the presence/absence of hiking paths where we observed the long-term influence of singletrails on the distribution and behaviour of common species of large mammals through animal marks. The results showed that where the roe deer was not disturbed, a balanced proportion of beds (places where the roe deer rested) and marking places (places that the roe deer marked) was recorded. However, in areas with disturbance in the form of tourists, far fewer beds were found than marking places. The presence of singletrails did not play a role in this.
|
|
|
Kraniometrické vyhodnocení trofejí zvěře ulovené na Strakonicku v roce 2015
KROUPA, Robert
Práce se zabývá kraniometrickým vyhodnocením trofejí zvěře ulovené na Strakonicku v roce 2015 a předložené na chovatelské přehlídce trofejí v rámci působnosti okresního mysliveckého spolku (OMS) Strakonice v roce 2016. Celkem bylo zadokumentováno 604 kusů předložených trofejí srnce obecného (Capreolus capreolus). Pokud to bylo možné, bylo u každé měřeno až 16 kraniometrických rozměrů na lebce, 4 rozměry na spodní čelisti a také 3 rozměry na paroží. Též byla pořízena fotodokumentace většiny měřených trofejí. Z výše uvedených měření vyplynulo a bylo vyhodnoceno, že některé kraniometrické hodnoty jsou více či méně závislé na věku či hmotnosti jedince a jiné naopak nejsou.
|
|
|
Vyhodnocení hmotnosti zvěře ulovené ve vybraných honitbách Konstantinolázeňska
POKORNÝ, Radek
U volně žijící populace jelena siky, srnce obecného a prasete divokého v mikroregionu Konstantinolázeňsko v České republice, byla zjišťována hmotnost nevyvržené zvěře, hmotnost po vyvržení, hmotnost hlavy a distálních partií končetin a hmotnost vnitřních orgánů (srdce, plíce, játra, slezina, ledviny). Byla vypočtena vzájemná ko- relace mezi zjištěnými hmotnostmi. V této práci byl zjišten hmotnostní poměr mezi vyvrženou a nevyvrženou hmotností. U siky byla hmotnost vyvrženého těla 74,03 % z celkové hmotnosti. Vyvržená hmotnost prasete divokého tvořila 78,56 % z celkové hmotnosti a u srnčí zvěře byl tento poměr 76,66 %. Získaná data byla statisticky ana- lyzována na vliv věku, pohlaví a fázi lovecké sezóny na hmotnost. Pro divoká prasa- ta bez rozdílu věku bylo statisticky prokázáno, že s věkem roste tělesná hmotnost. U kolouchů jelena siky bylo statisticky prokázáno, že kusy ulovené do 15. ledna mají menší hmotnost než kolouši ulovení po 15. lednu. Dále bylo pro siku bez rozdílu věku statisticky prokázáno, že samci mají větší tělesnou hmotnost než samice. Další statistiky jsou k nahlédnutí ve výsledcích této práce.
|
|
|
Chov srnčí a černé zvěře v honitbě Drahotěšice-Radonice
CHODIL, Josef
Tato práce se zabývá hodnocením mysliveckého hospodaření se srnčí a černou zvěří v honitbě Drahotěšice-Radonice v letech 1993- 2014. Jako materiál pro práci jsou použity data z evidence mysliveckého hospodáře. Je vyhodnocen meziroční vývoj sčítaných stavů, výše lovu, plnění plánu lovu u srnčí zvěře. Dále je hodnocena váha úlovků a datum ulovení u srnčí a černé zvěře. Na základě zjištěných výsledků jsou stanovena doporučení pro další hospodaření se srnčí a černou zvěří v honitbě.
|
|
| |
|
|
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Závěrečná zpráva představuje data, která byla dostupná ke dni odevzdání této zprávy. Studie je prováděna v západní a centrální části NP Šumava, a to na území bývalých lesních správ Železná Ruda, Prášily, Modrava, Srní, Křemelná a Kvilda, od roku 2006 i v LS Borová Lada. Část experimentu probíhá též v přiléhajících oblastech CHKO Šumava, zejména na Hartmanicku – část sledovaných jedinců srnce obecného. Jejím úkolem bylo poznání časoprostorové struktury a chování populací jelenovitých (jelen evropský, srnec obecný) a šelem (rys ostrovid), studium vazeb populací šelem (predátorů) a populací jelenovitých (kořisti) a studium vlivu populací jelenovitých na obnovu lesa. Většina sledovaných zvířat však stále ještě běhá po lese s obojkem a všemi daty na krku. Kompletní sada dat bude autorům projektu dostupná ještě s odstupem nejméně jednoho roku. Z tohoto důvodu nejsou v práci posuzovány prakticky žádné závěry a ani výsledky nejsou srovnávány se současnou vědeckou literaturou. Tyto závěry a srovnání budou k dispozici v jednotlivých chystaných publikacích.
|
|
|
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky a výsledků zjišťování.
|
|
|
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Červený, Jaroslav ; Dvořák, Lubomír ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky - obojkování zvířat.
|
|
| |
host ::
RSS.